26.05.2009
Projeta sance -
Okolo
Rok 1999. Mozambik. Mesto Beira. Tehdy tam zacala a skoncila moje nadejna kariera filmoveho herce.
Ano. Film Lumumba. Kdybych se tehdy vic snazil a nezabyval se nepodstatnymi vecmi, jako "jak prezit pisecnou vichrici v platenem stanu rybaru na pisecne plazi", tak jsem uz dneska mohl byt v Hollywoodu.
17.05.2009
V blazinci -
Okolo
Stravil jsem prijemnou sobotu v blazinci. V tom u Plzne, v tom slavnem ve visce Dobrany. Mezi ploty je celkove mila akce, ale bohuzel cloveka pak z arealu blazincu pusti domu, namisto aby si ho nechali. A ze to je myslenka, ktere je treba se venovat, dokazovala skvadra chovancu v teplakovych kombinezach – vypadali VYROVNANE. Je mozne, ze byli vsichni na uklidnovacich prascich, ale budu verit tomu, ze se skutecne v cvokhausu maji dobre. "Dneska je to trochu blazinec," odpovedel ten, ktery neslintal, nemel kosicek s posbiranymi vajgly nebo mimozni vyraz, na moji otazku, jak se mu ten fest libi. Dalsi krouzil po asfaltovych cestickach a se zurivou peclivosti zkopaval do travy vse, co navstevnici pohodili na zem. Ten, co nema vychazky (nebo se boji), byl prilepeny zevnitr na mrize a sledoval cvrkot. Ten smutny, ktery se pripletl pred bedny ve chvili zvukove zkousky, se zatvaril stastne. U domecku polehavala kolem stareho radia skupinka a nevericne poslouchala vzdalene kvileni Xaviera Baumaxu. Z jejich tvari jsem vycetl, ze si po dlouhe dobe prijdou normalni. Umelec se ostatne od chovance lisi jen tim, ze to ma pod kontrolou a umi to prodavat.
Jeden pan mi nedava spat. Byl to chovanec. Obleceny do hokejoveho dresu a bubnoval na trio plastovych kyblu. Rytmus mel dobry, kyble na vratke konstrukci byly dokonce schopny zahrat jakousi melodii. Ovsem texty, ktere skladal za pochodu, byly geneialni reflexi chovaneckeho zivota. Pamatuju si, ze tam urcite bylo neco ve smyslu: "Kamarade, jednou za rok se vidime, povidame, ty pak zase odejdes, kamarade. Ahoj za rok, kamarade." A nasledne i cosi o svete, ktery ma kolem sebe zed, pres kterou je zakazano lezt. Ono to od toho cvoka zni trochu lip, nez od popovych zpevaku.
I v abstinencnim prostoru (proc, to si domyslete sami) se ke konci dne zacalo vyskytovat podezrele mnoho ozralych. Nemusel jsem dlouho patrat, nez jsem nasel utajeny zdroj a byl nasledne tercem nenavistnych pohledu tech, co znechucene srkali nealko pivo, protoze meli malo kontaktu. Kdybych si uvedomil hned na zacatku, ze ten chlast tam musi byt minimalne pro hudebni telesa typu Tleskac, tak bych to nealko taky nemusel ctyri hodiny pit.
A hudba? Dobra byla. Divadlo? Dobre bylo. Organizace? Trochu pokulhavalo synchro dvou hudebnich podii. Pozdni vecer na Slamniku nicmene citim jeste ted. Timto se omlouvam ruske ubytovne, ze jsem ji opakovane znehodnotil fasadu.
5.05.2009
Somalsti pirati v tom maji jasno -
Okolo
The pirates must choose their target carefully.
"Does it have any value? Who is the crew? Do they have any security onboard? Who owns the ship? All of those things have to be factored. This is a business decision, to seize a ship. Westerners command a lot more money than poor Filipinos, whose country and families don't have the money to ransom them," Pham says.
"A European is going to fetch you a lot more than a Filipino. No one is going to ransom an African. I'm being brutally frank, but it's true," he says.
(...)
After three days, the pirates called.
"They introduced themselves, you know, 'My name is Ali; I'm your friendly pirate today' — not quite, but you almost got that sense. They're not making threats or anything. They're very polite in their whole demeanor," Gullestrup says.
A v podstate takhle se dela kazdy byznys, jen se o tom nemluvi tak uprimne. Uz se tesim, az tam poletim. Cely reportaz doporucuju precist, protoze zni jako aprilovy vtip, ale neni.
trackback