31.05.2007

Velmi smutnej klaun - Cestovani




25.05.2007

Ano - Okolo




20.05.2007

Na uteku - Okolo




18.05.2007

Tak se to chodi - Okolo


UPDATE: Kdyz jsem se tu uz tak rozepsal o vystupech na Everest, tak tady je jeden se spatnym koncem: doktor Libor Kozak zkolaboval vcera v tabore na vysce 8300 m.n.m. a zemrel.

Udalosti spjate s politikou na blogu moc neresim, ale uspesny vystup Pavla Bema na vrchol Everestu je neco, o cem nemuzu mlcet. Nezalezi na tom, ze kope za ODS; zalezi na tom, ze mel dobre zorganizovanou expedici, dostatek fyzickych sil a zrejme i zkusenosti, aby se mu to povedlo. A vono jo, i kdyz to chvili vypadalo, ze se vsichni politicti komentatori budou moci treskute vtipne chytit toho, ze nevylezl, kvuli spatnemu pocasi (mimochodem, snad v Respektu, byl naprosto mimonovity komentar, ktery Bema skoro politicky pohrbil za to, ze mu po ceste na vrchol zemrel serpa; toho typka, co to psal, bych na nejakou horu poslal, ani ne osmi, stacila by sesti tisicovka). Zatim neni jasne, proc nevylezl zbytek vypravy, predpokladam, ze se to dozvime po Bemove navratu – nebo az bude zpatky v udolni civilizaci. Jsou tu veci, ktere me prekvapily.

Prvni je (misty) trochu negativni ohlas lezecke komunity, ktera, zda se, nepreje nekomu bez zavodni lezecke historie a tradice, aby si vylezl na Everest. Nechapu to. Bez ohledu na medializaci cele expedice, politicky profil a funkci je Bem clovek, ktery vylezl Everest. A to, podotykam, bez kysliku (aspon, pokud vim). Mel bych radost z jakehokoliv podobneho vystupu, at uz by slo o kohokoliv, coz tedy primo znaci, ze Klara Polackova, byt tam byla o par dni driv, se nemuze tak prsit, jako Bem. Mela v poslednich etapach kyslik, podle vseho ho i pouzivala.

Nejsem fanaticky priznivce klasickych stylu, mnohem radsi si vylezu skalu, ktera je sportovne odjistena, nez abych se klepal na kazdem metru, ze ted uz ruka neudrzi a druha nenajde vklinenec. Presto smekam pred lidmi, kteri jsou schopni nepouzivat vydobytky moderniho sveta. Konkretne u sebe vim, ze by tech osm tisic nad morem moje nikotinove plice asi jen ztuha rozdychaly a kdybych mel po ruce flasku s kyslikem, tak se na ni prilepim (stacilo mi 5137 m.n.m.). Muj pocit z vykonu by to nesnizilo, ale vedel bych, ze v ocich profiku je muj profil jaksi low. Proto ma Bem moje sympatie: je hardcore.

Druhou veci je vlastne prkotina a z ceske medialni krajiny bych na ni mel byt zvykly. Server iDnes hodla v pondeli udelat rozhovor s Bemovou manzelkou. Primarne o tom, jak jsem pochopil, jak se o manzela bala. Krom toho, ze mi intimni emo rozhovory obecne nesednou, mi to prijde nechutne. Jasne, ze se kazda zenska o sveho chlapa boji, i kdyby mel jit jen na cervenou pres silnici. Pani Bemova ale bude z jineho testa. Doufam. Ma vyhodu, ze jeji manzel je (nebo byl) aktivni horolezec a zrejme ho v kritickych situaci jiz parkrat videla – a on prezil. Navic na tu horu vylezl Bem a ne jeho zena. Achjo. V pondeli se ctenari iDnes budou snazit delat bulvar.
"Jak jste se. pani Bemova, citila, kdyz Pavlovi omrzl malicek?"
"No, s necim podobnym se pocitalo."
"Ale to je hrozny, OMRZLY MALICEK!"
"Zrovna mi spadla na nohu panev, tak jsem se tomu moc nevenovala."
Vyborne.

Rozhodne neni po vsem. Bema ceka sestup. Je ted sice v 6800 m.n.m., ale jak podotkl Kuba Turek z Horydoly.cz, jde o oblast, kde se organismus uz nestiha regenerovat. Kde bilemu muzi dojdou sily, pomuze serpa. Mimochodem, s Kubou jsme v mem mladofrontackem obdobi (take pracoval v MF Dnes) zivota kecali kazdy den, ale nikdy nam nedoslo, ze mame stejneho konicka.

A tak.

Pavlu Bemovi urcite od srdce gratuluji, stejne jako Klare. Pro me jejich vykon znamena vic, nez vitezstvi ve fotbale nebo hokeji. Mimochodem, na urcite urovni Klara vede, protoze sla s vnukem TOHO Tenzinga, se kterym vyborcoval Everest Hillary.

Trochu ten pocit znam. Nejsem HOROlezec, ale SKALOlezec. V Recku jsme vylezli 8 (tusim, ze +) a na vrcholu se z knihy dozvedeli, ze jsme sestnacti (nebo tak nejak), kdo tu skalu prelezl od roku 1986. A ono to stoji za to.

Fakt.


16.05.2007

Stary neuverejneny spot - Okolo


Kdo me zna, ten vi, ze manualni zrucnosti nevynikam. Paklize se vyskytne nejaky problem, tak ho resim bud ranou do predmetu/otloukanim predmetu o jiny predmet nebo volam kamarada, ktery se vyzna tam, kde jsem zklamal. Kdyz jsem si tedy rozbil splachovani od zachoda, povolal jsem dobreho pritele D., ktery krome mnoha jinych pozitivnich vlastnosti umi opravit vsechno. D. prijel, videl, strhnul kosili a s mocnym zarycenim a sikovkami se vrhl na zachod. Chvili jsem se pokousel byt napomocny, ale pak jsem si to rozmyslel a sel varit veceri.

Zachod byl opraven s pouzitim svycarskeho noziku, ktery D. nosi sebou a macgyversovsky ho dokaze aplikovat na vsechno. Ano, splachovani bylo opraveno, JENZE se porouchalo na miste druhem. Asi tri tydny jsem tedy optimisticky zalejval kyblem a myslel pritom na prirodu. Pak uz to preteklo.

Moje trpelivost.

Odpochodoval jsem do blizko lozeneho instalaterstvi a prisel s tlustym panem, ktery pod brunatnym vyrazem ukryval nenavist ke vsem nefunkcnim zachodum. Mel brasnu plnou naradi. Podival se na muj zachod, nic nerekl, jen tma kolem nej zhoustla. Pak pravil, at zavru vsechny okna a nedivam se. Za zvuku toreadora, kteremu prave byk slape po hrudnim kosi, ale on se nevzdava, jsem odesel hrat Vanguarda. Pak zvuky utichly. Po spickach jsem prisel zpatky a uvidel nainstalovany eurozachod. Pan se vyparil. Myslim, ze kazdy stary nefunkcni zachod ma sveho astralniho nepritele-instalatera, kteremu je souzeno pri vitezstvi zmizet.


15.05.2007

"Nech toho!" - Okolo


Bejt tym, no, seforedaktourem, je takejc vegac.



Aneb kvalitativni rozdil mezi 10MBp Nikon D80 a 6MBp Benq kompaktem je jasne videt ;)


Taci romantici! - Okolo


Vite, bejt na tej volnej hnate a pisat rucenze na ty kompjuterovy igry je desne v klidu. Zadnej ten, nooo, stres, hej.



Celý článek


13.05.2007

Zase na skalach - Okolo


...vydarilo se. Moc. Hodne. Prilis. Hura.


6+, 35 metru, Luke omylem odlezl i kus vedlejsi 7+/8-. Takze se citi dost mrtve. Honza Horcik, vpravo, taky. Snad.


6+, 40 metru


8.05.2007

Roznotoci - Okolo


Stravil jsem vecer s matinkou, ktera prave preklada Da Vinciho kucharku – renesancni recepty. At to zni jakkoliv poplatne modni vlne Da Vinciho nebo to zni proste a jednoduse blbe, je to prace jak na orloji, zejmena kvuli terminologii, casto se vztahujici ke stredoveku. Nicmene – jedna z mnoha zajimavych veci. Kdyz tehdy roznili, tedy napichli nejakou zver na rozen, tak tim tocili bud psi nebo husy. Zvirata chodila a protacela specialni "mlynske kolo," ktere bylo napojeno na rozen. Husy vydrzely roznit az ctrnact hodin. Psiska, kterym se rikalo turnspits, prz anglicka rasa, uz preci jen pobrali, co se deje a jakmile uvideli pripravy na rozneni, tak se snazili vsemi dirami zdrhnout z kuchyne, kde je pres den drzely lakave zbytky ze stolu. Dalsi povolani u rozne byl kuchtik. Neni objasneno, co mel delat, ale zrejme mlatit psy, aby makali. Nebo si nechteli kousnout. Povazte.

UPDATE: HA


Nesnasim svoji kapelu


Urcite jsem mel v zivote lepsi napady.

Jet na bruslich skrz mokrou Prahu k nim nepatri.

Nastesti Real McKenzies ve sluchatkach zachranila vsechny smyky v zatackach a prinutila me skakat pres retardery vic, nez je nutne (a bezpecne), zrejme si svalovina vzpomnela na pogo. Na jednu stranu primitivni hudba: rytmika, o ctyri akrody dal kytara, pak zpevak a nakonec dudy. Struktura pisnicky: sloka, sloka, refren, sloka, sloka, refren, dohravka. Ale vali to od zacatku do konce, nenechavaji nikoho soustredit se jinam a textove perli. Dva texty jsem nablble prelozil a hodil do odkliku.

Celý článek


Stopem po meste - Okolo


48 hodin valky (nebo lasky?) s reinstalaci systemu nakonec dopadlo dobre.

Chtel jsem neco napsat o problematice mestskeho stopovani.

Technika vyzaduje nahodu a stesti. Jde o premluveni nahodneho ridice auta, ze potrebujete nekam dovezt. Pred nekolika lety kamarad bezne premlouval na zacatku smichovskeho tunelu. Pockal si, az prijde cervena, pak zacal od prvniho auta vpravo a ptal se vsech. Maximalne dve cervene a jel. Argumentoval tim, ze dostat se s pomoci MHD do Brevnova je ze Smichova dlouhe. A slozite. Mel pravdu. Navic, jak si vsiml kazdy, kdo v letnich mesicich z preplnenych vakuovych tramvaji sleduje spokojene ridice aut v nekonecne prazske zacpe, auta po Praze vozi obvykle pouze jednoho cloveka – ridice. Je tedy spousta prilezitosti k praktikovani mestskeho stopovani. Pozor! Po desate v noci se za to plati penize a nejde o stop, ale o najmuti taxikare.

Vyjimka se vydarila nedavno. Dupu si to tak kolem jedenacte z Letne pres Dejvice a najednou zastavi auto s tim, ze jede na letiste, ale nevi, kudy. Spoje spojily a za chvili jsme ja i kamarad sedeli v aute a jeli domu. Auto bylo z Jihlavy, pry jede vyzvednout matinku po navratu z Kanarskych ostrovu.

Prvni pripad mestskeho stopovani se odehral v dobe, kdy jsem bydlel v Repich. Po repskym kopcem, ackoliv nevim, jestli se tak vazne jmenuje, je Ruzyne a jedna z nejlepsich sten v Praze. Pesky to zabere patnact minut. Vyrazil jsem s batohem a s letni prirodou na strane jedne a rusnou silnici na druhe. Pohodicka. Sleduji auta. Najednou auto s kourovymi okny. Zastavi kousek prede mnou. Kourove okenko se otevre a balkansky prizvuk se me cesky snazi doptat, kudy do vezeni. Mel cerne bryle, jak jsem si vsiml, coz me vzhledem ke kourovym sklum prislo jako dvojita pakarna. Vtipne jsem odpovedel, ze kdyz me vezmou, tak jim ukazu, kde to je.

Vezeni je totiz naproti stene. Souvislost v tom neni.

Vzali me. Byli to bratri odnekud z Albanie, bylo jich tri a vsichni meli cerne bryle, dzinove bundy, mohutne postavy a pod neoholenym strnistem diry po nestovicich. Pred par dny jsem prijel z Afriky, tak jsem se nebal tak, jak bych mel. Zavedli jsme pratelskou rec a dozvedel jsem se, ze jedou za tim, ktery obvykle sedava tam, kde sedim ja. Za svym ctvrtym bratrem. Pro vrazdu brucel. A stale jeste asi bruci.

Mestske stopovani ma sve kouzlo.


4.05.2007

Novy sefredaktor - LEVEL a hry


Chtel bych predeslat, ze mam exkluzivitu pro ceske blogy. Kdyz zjistim, ze to nekdo napsal driv, tak ho zazaluju a a pujde k soudu. Takze: Ondrej Prusa prestava byt sefredaktorem Levelu a jeho misto zaujme Martin Bach.

Ondrej byl fajn kluk, vylezl na Ararat. Martin je fajn kluk, ale maximalne vylezl na Blanik. Taze uvidime, kam ho sefredaktorovska pozice dovede. :)


3.05.2007

Go on get lost and fuck your life for good


Plzen je proste Plzen. Sedime tak nad tim jejich novym osmnactiprocentnim pivkem (vyborny!) a znicehonic se Dema podiva na hodinky a rika: "Hm, pul desaty, to uz ty Real McKenzies hrajou." Jako blesk startuji z hospody a nachavam za sebou vlat Dasu i Oldu a nastupuji do Lampy. Listky pro tri? Jasne, neni problem. Tri kilca? Jo, tady jsou. Uz z ulice bylo slyset, ze hrajou a jo – vsichni v kiltech, dudak prave vytvarel dalsi ze svych nekonecnych variaci na tema huleni, chlast a hudba. "Strizlivej? Ja? Ses posral!" vysvetlil mi pak svuj stav. Paul McKenzie maval Budvarem nad hlavami rozdovadeneho davu, ktery byl solidni a ja po tradicnim probojovani k baru dostal svoje pivko, ktere jsem nedopil, protoze chlapci spustili Get lost a pak Oot and Aboot a pak Droppin Like Flies a ja [:pogoval:] dokud jsem nesrazil Martina ze Silaze a nekolikrat nevymachal pusou parket polity od piva. Teprve dalsi den rano mi doslo, ze sandaly, byt s Vibramem, se neberou mezi laskujici nohy v kanadach. Citim to do ted. Koncert extremne prekvapivy, sice ne tak dobry, jako vloni v Praze, ale porad hodne hodne hodne moc super. Navic jsem se v zachvatu nejakeho grazlovstvi zacal v prubehu jedne pisnicky pretahovat s McKenziem o tu flasku Budvaru a nedostal jsem do drzky, coz se da vysvetlovat bud jako uspech, nebo ze ani ten punk se vsim vsudy se neda delat porad. Ostatne nedostal jsem ani do drzky, kdyz jsem dudakovi v satne rozsedl dudy – namisto toho jsem obdrzel jointa a zbytek vecer sel hodne rychle do mlhy. Zajimalo by me, jestli si lajsnuli prevoz z Kanady nebo to bylo lokalni. Kazdopadne jsem se pak ocitl v aute, kde nas bylo nejak hodne a pak v nejakem podniku, kde se mi definitivne udelalo blbe a slo se spaaaaat. Jej, I want more!


1.05.2007

Letecke vtipy - Okolo


Miluji letecke vtipy. Mozna proto, ze jsem se neco naletal a doufam, ze jeste naletam. Je to trochu specializovane, ale nemuzu si pomoc. Tyhle me dostaly ze zidle.

Odposlechnuto na frekvenci BNA (letiště Nashville, Tennessee):
Člen posádky: "Moment, udali jste nám hodnoty, jako bychom byli 15 stop pod zemí!"
Věž: "Tak vysuňte periskop a koukejte plavat směr rampa!"

Věž: Haló, let 56, jestli mne slyšíte, zamávejte křídly...
Pilot: OK, věži, jestli mne slyšíte, zamávejte věží!

Věž: Byl jsi při přistání trochu vlevo od středové čáry ranveje...
Pilot: Vím, a můj druhý pilot trochu vpravo!

Pilot vrtulníků: Jsem na hladině 3000 stop
Druhý hlas na téže frekvenci: NÉÉ, to nemůžeš, na té letové hladině jsme MY!
Chvíli ticho a pak pilot hlasitě: Kreténe, vzdyť jsi můj druhý pilot!

Lufthansa (německy): Kontrolo, sdělte čas povolení startu.
Kontrola (anglicky): Když chceš odpověď, musíš mluvit anglicky!
Lufthansa (anglicky): Jsem Němec v německém letadle v Německu, proč bych měl mluvit anglicky?
Neznámý hlas s anglickým přízvukem: Protože jste prohráli tu zasranou válku!
(Odposlechnuto mechanikem z Pan Am 727 v Mnichově)



brekekeke pokus, nevsimejte si