26.07.2009
Che Guevara ve skle - Okolo
Po dlouhe dobe jsem nahledl do systemu bloguje, predevsim kvuli tomu, abych trochu rozviril vody timhle:
a pri te prilezitosti jsem zjistil, ze mi Houbicka poslal do vzkazniku recept na koktejl Che Guevara, po kterem jsem se sveho casu zurive shanel. Diky, Houbo!
26.05.2009
Projeta sance - Okolo
Rok 1999. Mozambik. Mesto Beira. Tehdy tam zacala a skoncila moje nadejna kariera filmoveho herce.
Ano. Film Lumumba. Kdybych se tehdy vic snazil a nezabyval se nepodstatnymi vecmi, jako "jak prezit pisecnou vichrici v platenem stanu rybaru na pisecne plazi", tak jsem uz dneska mohl byt v Hollywoodu.
17.05.2009
V blazinci - Okolo
Stravil jsem prijemnou sobotu v blazinci. V tom u Plzne, v tom slavnem ve visce Dobrany. Mezi ploty je celkove mila akce, ale bohuzel cloveka pak z arealu blazincu pusti domu, namisto aby si ho nechali. A ze to je myslenka, ktere je treba se venovat, dokazovala skvadra chovancu v teplakovych kombinezach – vypadali VYROVNANE. Je mozne, ze byli vsichni na uklidnovacich prascich, ale budu verit tomu, ze se skutecne v cvokhausu maji dobre. "Dneska je to trochu blazinec," odpovedel ten, ktery neslintal, nemel kosicek s posbiranymi vajgly nebo mimozni vyraz, na moji otazku, jak se mu ten fest libi. Dalsi krouzil po asfaltovych cestickach a se zurivou peclivosti zkopaval do travy vse, co navstevnici pohodili na zem. Ten, co nema vychazky (nebo se boji), byl prilepeny zevnitr na mrize a sledoval cvrkot. Ten smutny, ktery se pripletl pred bedny ve chvili zvukove zkousky, se zatvaril stastne. U domecku polehavala kolem stareho radia skupinka a nevericne poslouchala vzdalene kvileni Xaviera Baumaxu. Z jejich tvari jsem vycetl, ze si po dlouhe dobe prijdou normalni. Umelec se ostatne od chovance lisi jen tim, ze to ma pod kontrolou a umi to prodavat.
Jeden pan mi nedava spat. Byl to chovanec. Obleceny do hokejoveho dresu a bubnoval na trio plastovych kyblu. Rytmus mel dobry, kyble na vratke konstrukci byly dokonce schopny zahrat jakousi melodii. Ovsem texty, ktere skladal za pochodu, byly geneialni reflexi chovaneckeho zivota. Pamatuju si, ze tam urcite bylo neco ve smyslu: "Kamarade, jednou za rok se vidime, povidame, ty pak zase odejdes, kamarade. Ahoj za rok, kamarade." A nasledne i cosi o svete, ktery ma kolem sebe zed, pres kterou je zakazano lezt. Ono to od toho cvoka zni trochu lip, nez od popovych zpevaku.
I v abstinencnim prostoru (proc, to si domyslete sami) se ke konci dne zacalo vyskytovat podezrele mnoho ozralych. Nemusel jsem dlouho patrat, nez jsem nasel utajeny zdroj a byl nasledne tercem nenavistnych pohledu tech, co znechucene srkali nealko pivo, protoze meli malo kontaktu. Kdybych si uvedomil hned na zacatku, ze ten chlast tam musi byt minimalne pro hudebni telesa typu Tleskac, tak bych to nealko taky nemusel ctyri hodiny pit.
A hudba? Dobra byla. Divadlo? Dobre bylo. Organizace? Trochu pokulhavalo synchro dvou hudebnich podii. Pozdni vecer na Slamniku nicmene citim jeste ted. Timto se omlouvam ruske ubytovne, ze jsem ji opakovane znehodnotil fasadu.
5.05.2009
Somalsti pirati v tom maji jasno - Okolo
The pirates must choose their target carefully.
"Does it have any value? Who is the crew? Do they have any security onboard? Who owns the ship? All of those things have to be factored. This is a business decision, to seize a ship. Westerners command a lot more money than poor Filipinos, whose country and families don't have the money to ransom them," Pham says.
"A European is going to fetch you a lot more than a Filipino. No one is going to ransom an African. I'm being brutally frank, but it's true," he says.
(...)
After three days, the pirates called.
"They introduced themselves, you know, 'My name is Ali; I'm your friendly pirate today' — not quite, but you almost got that sense. They're not making threats or anything. They're very polite in their whole demeanor," Gullestrup says.
A v podstate takhle se dela kazdy byznys, jen se o tom nemluvi tak uprimne. Uz se tesim, az tam poletim. Cely reportaz doporucuju precist, protoze zni jako aprilovy vtip, ale neni.
15.04.2009
Okolo - Okolo
Jak (ne)vidite, zmizely z blogu nektere fotky a grafika. Expedice.org, kde jsem je mel ulozene se totiz zhroutila a zrejme uz nebude znovu ozivena. Not to worry! Postupne, az se k tomu kolektivne dokopeme, bude vse preklopeno na www.tatooine.cz, kde jsou prozatim jen starsi galerie z Hedvabne stezky. Blog zrejme necham na tehle adrese, ale fotky pujdou kompletne na Tatooine a budou prepracovany atd atp. (Kdybyste nekdo byl kreativni a chtel si zkusit udelat design frontpage, tak nevahejte a napiste!) Jinak momentalne nebloguju a netwitteruju tak casto, protoze me to po navratu z Afriky jaksi prijde dost bezobsazne a zbytecne.
9.04.2009
Indická pravidla silničního provozu - Okolo
Kdyby to nebylo pravdive, tak je to vtipnejsi (thx2troglodyt@nyx).
· V Indii se jezdí převážně vlevo. To převážně se dá vyložit tak, že vlevo se jede když je levá strana volná, jinak se jede kdekoliv. Protože však levá strana je převážně ucpaná pomalejšími vozidly, jede se převážně vpravo.
· Vozovka má tolik jízdních pruhů, kolik vozidel se vejde vedle sebe. Nepřerušovaná čára slouží v noci k udržení vozidla ve středu vozovky, ve dne je pak zbytečná. Pozor, někdy je bez výstrahy nahrazena nepřerušovanou zídkou, kterou je nutno brát vážně, při jízdě v protisměru za zídkou není kam uhnout.
· Přednost v jízdě na křižovatce má vždy těžší vozidlo před lehčím bez ohledu na to, že vyjíždí z vedlejší silnice. Značek před křižovatkou je minimum a jsou v dezolátním stavu. Věřit tomu, že se jimi někdo řídí, je zaručena cesta k nehodě.
· Přednost v jízdě na křižovatce má ten, kdo ji před druhými vozidly uplatní. Při vjezdu na křižovatku pak není doporučeno se dívat do směru, odkud přijíždějí vozidla. Zbytečně to znejistí řidiče a hrozí uplatnění přednosti druhým vozidlem. Pokud je volná cesta kupředu, pravděpodobně ještě chvíli vydrží.
· Výjimky v přednosti těžšího vozidla lze dosáhnout při dostatečně vysoké rychlosti vjezdu na křižovatku. Platí totiž pravidlo, že kdo má nabouraný předek, zavinil nehodu. Jeho využitím lze donutit i těžší vozidlo k přibrzdění.
· Světelná znamení na křižovatkách platí jen ve dne, v noci se z technických důvodů nevypínají, ale jako by se stalo. Projíždět křižovatkou ve dne na červenou se smí jen pokud má řidič dojem, že nikoho neohrozí. Projíždět křižovatku na zelenou smí řidič jen s ohledem na ta vozidla, která mají dojem, že nikoho neohrožují.
· Jízda na kruhovém objezdu je řízena tím, že přednost mají vozidla přijíždějící, jedoucí po něm i vyjíždějící. Přednost ztrácí ten, kdo zastaví. Při vjezdu na kruhový objezd se doporučuje zamířit okamžitě na vnitřní jízdní pruh, tudy totiž vede nejkratší cesta.
· Předjíždění je základní povinností každého řidiče. Úmysl předjíždět naznačím krátkým houknutím a vybočením do protisměru. Vozidla v protisměru se musí tomuto manévru přizpůsobit.
· Při rovnosti rychlosti předjíždějícího a předjížděného vozidla je předjíždějící vozidlo povinno předjíždění vzdát po nejvýše 2 km jízdy vedle sebe. V případě, že však řidič předjížděného vozidla ocení snahu pokynutím ruky a mírně přibrzdí, lze předjíždění dokončit. Po celou dobu jízdy “kdo z koho” mají vozidla přednost před všemi ostatními vozidly v obou směrech.
· Signalizace při předjíždění lze dát blinkry nebo rukou podle následujících pravidel: blinkr na předjíždění znamená buď “budu předjíždět” nebo “Můžeš předjíždět” a to v závislosti na okolnostech. V případě pochybnosti lze spustit ruku z okna a naznačit “Jedu!” nebo “Jeď”. Obojí se děje mávnutím ruky dopředu, ale trochu jinak.
· Při jízdě v noci musí mít vozidlo rozsvíceno alespoň jedno dálkové světlo, zadní světla jsou též doporučena, ne však povinná. Světla se při míjení vozidel netlumí, řidič se tím připravuje o výhodu lépe vidět. Nevidí-li pro oslnění nikdo nic, lze pro získání výhody nad protijedoucím vozidlem náhle zhasnout všechna světla. Dojem zmizení vozidla určitě donutí protijedoucího řidiče k uklizení se na svojí půlku vozovky.
· Jede-li vozidlo v noci v protisměru nebo jízdní pruhy bezdůvodně mění, je pravděpodobné, že řidič usnul. Pak je nutno zablikat světly a zatroubit. Pokud také zablikal, znamená to, že se probudil. Pokud nezabliká, znamená to, že je na řidiči kam se před ním schová.
· Jakékoliv osvětlení není povinné pro traktory s přívěsem i bez něj, přívěsy nákladních vozidel, rikši motorové i šlapací, volské potahy, cyklisty, krávy a Indové stojící i ležící na vozovce.
· Řidič je povinen za jízdy zůstat na svém místě, aby mohl v případě potřeby zasáhnout do řízení vozidla. Za jízdy je dovoleno ubalovat si cigaretu nebo betelové žváro, snídat, česat se ve zpětném zrcátku, vyplňovat písemnosti, opravovat drobné závady na elektroinstalaci, přerovnávat věci na zadním sedadle a jiné činnosti nevyžadující plné pozornosti.
· Motorové vozidlo je způsobilé provozu na veřejných komunikacích pokud je pohyblivé vlastní silou a má v pořádku houkačku.
· Houkačkou dává řidič znamení když: chce na sebe upozornit, bude předjíždět, zařazuje se zpět, musí brzdit, bude odbočovat, bude couvat nebo couvá, je spokojen, že uviděl někoho známého, je nespokojen, že všichni stojí, je rozhořčen, že je na křižovatce dlouho červená, chce někoho přivolat, zkouší funkci houkačky nebo si jen tak houkne.
· Zpětné zrcátko se nechává sklopené, aby zbytečně nerozšiřovalo profil vozidla nebo je nastaveno tak, aby se v něm řidič viděl a mohl za jízdy upravovat svůj zevnějšek.
· Zastavit vozidlo lze kdykoliv a kdekoliv. Nezůstane-li žádný pruh volný, je to pro ostatní řidiče příležitost k odpočinku a vyzkoušení funkčnosti houkačky.
· Nákladní vozidlo se odstavuje po zastávce k odpočinku nebo poruše tam, kam právě dojelo. Pokud to vypadá na delší dobu, vozidlo se obloží z obou stran do vzdálenosti 50 m v šířce jízdního pruhu balvany v dostatečné velikosti, která je schopna poškodit vozidla, nerespektující zátaras. Do všech škvír vozidla se pak nastrkají ulámané větve, které naznačují, že toto vozidlo opravdu nepojede. U vozidla se doporučuje bariéru rozšířit o další metr, řidič má tím dostatek pohodlí při spánku pod vozidlem.
· Náklad by na vozidle neměl přesahovat rozměry vozidla o více než 1 m do stran a být vyšší než 5 m, dozadu a dopředu rozměry omezeny nejsou. Je-li vozidlo naloženo moc vysoko a náklad padá, je řidič povinen zajistit pomocníka, který za jízdy přesouvá náklad do středu vozidla tak, aby nepadal. Při delší jízdě je pak řidič povinen občas zkontrolovat pomocníka, zda je ještě na vozidle.
· Počet pasažérů v a na vozidle není omezen, vždy však musí zůstat jedno místo pro řidiče, pokud možno poblíž volantu. Cestující, kteří se nevešli dovnitř a stojí zvenku na výstupcích vozidla, jsou povinni se za jízdy držet. Musí mít přitom zajištěno místo alespoň na jednu nohu a držadlo alespoň pro jednu ruku. Pokud za jízdy spadnou, je povinnosti ostatních řidičů je nepřejet, vždyť viděli, že se drží jen tak tak. Spadlý cestující ztrácí nárok na další přepravu a vozidlo není povinno se pro něj vracet.
· Při přepravě vícečlenných rodin na motorce se doporučuje toto uspořádání: na nádrži dítě do 10 let, za ním řidič, za ním další dítě, pak žena s batoletem a za ní na nosiči rance nebo další dítě, popřípadě obojí. V případě, že jede řidič sám s dítětem, toto sedí za ním, má větší prostor k pohybu než na nádrži.
· Pokuty za přestupky jsou základním příjmem policajtů. Řidič by si toho měl být vědom a zbytečně neprotestovat, zvyšuje tím jen pokutu za přestupek. Pokutováno může být jakékoliv vozidlo, které vypadá, že je řidič solventní. Vhodný přestupek se vždy najde, třeba nedání znamení při předjíždění do jiného pruhu. Pokuta je vždy nízká, stačí 20 rupii. Potvrzení se nevydává, čímž se urychlí odbavení řidičů. Dvojice policajtů, z nichž jeden odstavuje vozidla a druhý inkasuje, si musí vydělat na sebe a ještě plnit smluvní podmínky s nadřízenými. Proto se doporučuje, aby měl řidič již předem příslušný obnos připravený, podal ho okénkem ven a pokračoval v jízdě."
6.04.2009
Trocha hlasu Etiopie - Cestovani
Kus rozhovoru se sedmdesatiletym Momino Husseinem, jednim z nejstarsich tezaru v solnem krateru El Sod. Bylo asi deset vecer, vsude tma, ze jsem ho ani nevidel a byl jsem priserne unaveny, takze jsem nedokazal vymyslet otazky. Nicmene je to takove pekne pripomenuti udalosti (pro me) a nahled na borenskou rec (pro vas). Fotky jsou moje, ale jeste je nemam probrany, takze je nutno poseckat.
1.04.2009
Z Etiopie od tucnaka - Cestovani
Mel se dobre.
6.03.2009
A zase do Afriky - Cestovani
Za par hodin vyrazim smerem do Afriky. Opet do Etiopie. Jedina vec, ktera mi prijde zvlastni je, ze me to vubec netankuje – tesim se, ano, ale ze bych byl nervozni nebo nedockavy? Jedine, co mi bezi hlavou je: Etiopie, proc ne. Proc ne treba Etiopie. Cesta sama o sobe je dulezitejsi, nez destinace.
4.03.2009
Jeste to muzete stihnout
Galerie CIANT si vás dovoluje pozvat na debatu a veřejnou diskuzi
Technologie a rozvojový svět
U příležitosti zahájení osmnáctidenní prezentace projektu One Laptop per Child
OLPC je neziskový projekt vedený vědcem z bostonského MIT, Nicholasem Negropontem. Hlavním posláním je zpřístupnit znevýhodněným dětem v rozvojových zemích nové informace, rozšířit obzory poznání nad rámec jejich vlastního prostředí a prohloubit vzdělání. K tomuto účelu byl sestaven speciální nízkonákladový notebook XO-1, který je vybaven mimo jiné webovou kamerou, mikrofonem či otočnou obrazovkou. Vedle financování vlastních vlád třetího světa spočívá další strategie financování v tom, že lidé ve vyspělých zemích si počítač koupí za dvojnásobek ceny a zaplatí tím i jeden pro dítě v rozvojové zemi.
V rámci veřejné diskuze si budeme spolu s odborníky klást například otázky:
V čem je pro děti z rozvojových zemí přínosné přicházet do kontaktu s novými technologiemi? Udělá to jejich život snesitelnější? Budou pak tyto děti štastnější? Mohou nové technologie pomoci dětem k přežití?
Debata je určena všem zájemcům o problematiku, studentům vysokých škol i širší veřejnosti. Každý, kdo se zůčastní, může říct svůj názor a diskutovat o kladech a záporech nejen ambiciozního projektu OLPC.
V rámci debaty vystoupí několik odborníků na problematiku technologie a rozvojového světa, kteří nás mohou svými rozdílnými pohledy inspirovat:
Projekt OLPC a jeho praktické využití v rozvojovém světě s popisem konkrétní distribuce technologie do škol v Afghánistánu představí cestovatel a publicista Pavel Dobrovský.
Jan Tillinger, původně stavební architekt, představí projekt Sluneční škola, v němž přiblíží posluchačům, jak postavil v indických Himalájích ve vesnici Kargyak ve výšce 4200 m n m školní budovu vytápěnou solárními panely, čímž umožnil tamějším dětem studium po celý rok a nejen v létě kdy je venku teplo.
Tomáš Urban, vedoucí mediálních a informačních projektů společnosti Člověk v tísni se zaměří naspontánní a masové rozšiřování mobilních telefonů v zemích třetího světa, na neobvyklé způsoby jejich využití v nebankovním finančním sektoru, kdy je mobil využíván k transferu peněz nebo ke zjišťování obchodních informací. V některých chudých čínských provinciích dochází k masovému rozšiřování smartphones, které umožňují připojení na internet, ve výsledku tak rozvojový svět může ovlivnit i podobu budoucího internetu.
Michal Jakob (Ing., Ph.D.) působí jako výzkumný pracovník v Centru agentních technologií Katedry kybernetiky ČVUT FEL, kde se zabývá vývojem a aplikací metod umělé inteligence v distribuovaných systémech. Zajímají ho širší souvislosti rozvoje informačních a komunikačních technologií, zvláště pak evoluce Internetu v otevřenou, demokratickou platformu pro sdílení znalostí, diskuzi, organizaci a spolupráci a možné dopady této evoluce na transformaci tradičních modelů samosprávy a řízení společnosti. M. Jakob krátce pohovoří o tématu Governance 2.0 – Samospráva ve věku Sítě.
Začátek debaty ve středu 4.3. 2009 v 18 hodin v Galerii CIANT
Nízkonákladový laptop si budete moci vyzkoušet v Galerii CIANT od4.3.do 22.3. vždy od středy do neděle 16-21h. Adresa: Galerie CIANT, Křížkovského 18, Praha 3
1.03.2009
Cestopisy, ktere stoji za to - Okolo
S prekvapenim jsem jednoho dne zjistil, ze momentalne ziji v cestopisnem obdobi. Neni to jen tim, ze za par dni supky dupky do Afriky, ale proste se to tak nejak seslo. Nectu cestopisy pravidelne, neprijdou mi obvykle zajimave, ale mam par favoritu, kteri nikdy nezklamou. Jeden z nich je Michael Palin, ktery drahu komika vymenil za cestovatelskou karieru. Naposledy se podival do byvalych satelitu Sovetskeho svazu. Vznikla kniha A New Europe, kde Palin projizdi jako ve zrychlenem filmu vsechny staty od Balkanu az na sever. Nevyhyba se ani Turecku nebo Ukrajine.
Palinuv styl stoji na "informovani britske verejnosti, jak vidi svoji zemi domorodec". V Nove Evrope je to patrne vice, nez v jakekoliv jine knize. Palin se stylizuje do role media, ktere interpretuje ve srozumitelne anglictine, co si mistni mysli o vyvoji sve zeme za poslednich dvacet let. Neni to spatny napad – dokonce jde o hodne atraktivni napad – dokud si neuvedomite, jake mezery v nem jsou. Predne, jde o slova několika lidi, jejichz nazory jsou uz kompletni, proprane neprilis dobrymi zkusenostmi a rozhodne nemluvi za vsechny obyvatele sve zeme. Kdyz Palin projizdel Afriku nebo Asii, tak se podobny pristup dal odpustit, protoze o tech zemich moc nevime, ale pri cetbe Nove Evropy jde casto o myslenky velmi blizke, casto dokonce totozne (coz na druhou stranu ukazuje sovetskou totalitu jako system, ze ktereho se vyhrabali vsichni stejne). Spolecni jmenovatele tedy jsou: nadavani na novou vladu, nadavani na nefunkcnost zeme, nadavani na komunisty/tvrzeni, ze za komara bylo lepe a opatrna nadeje, ze se veci zmeni, a ze moderni mafii nekdo pristrihne kridla. Rozhodne tedy nejde o priklad zarne optimisticke cestovatelske literatury.
Nejsou to jen skarohlidi a reptalove, Palin potkava i lidi osobite, kteri stinum minulosti unikaji bud skrz vlastni kreativitu nebo skrz vasen pro relikty starych casu. Autor sam se snazi nekomentovat, jeho postrehy jsou skryte mezi radky a dost casto upevnuje stereotypy (napriklad, ze Ceska republika je predevsim Terezin a Karlovy Vary). nevim, jak z pohledu Brita, ale z meho vlastniho jde zatim o jednu z nejkontroverznejsich knih, ktere napsal. To, ze jsem nad ni nejvic premyslel ji ale pricitam k dobru. Ma sve chyby, nedostatky, diry (mozna kvuli tomu, ze Palinovi nekdo v Bukuresti ukradl denik a on musel zpetne dopisovat), ale rozhodne je provokativni. Vic, nez predchozi tituly, ktere byly hlavne o plneni klukovskych snu typu podivat se na poly nebo udelat cestu kolem sveta za osmdesat dni. Jestli se takhle na byvale sovetske satelity divaji navstevnici ze zapadu, tak potes kote.
Druha kniha, take v anglictine, je pro me zjeveni. Paul Theroux je pry i v Cechach prekladany (nezjistoval jsem), ale myslim, ze jeho Dark Star Safari jsem nikde ve vyloze nevidel. Pred par lety se vydal z Kahiry do Kapskeho mesta, tedy projel cestu, kterou duverne znam (jen jsem jel z druhe strany). Vlastne nase casoprostorove koordinaty se krizily, mozna jsme se nekde videli. Theroux pise jednim slovem neuveritelne. Jeho psani je o lidech, ale take o historii, politice, osobnich zazitcich, je naplnene romantikou, nostalgii a kritikou (je mu 67 let, ma na to pravo) k humanitarni pomoci a dalsim evroamerickym obvazum pro treti svet.
Cist Dark Star Safari je povznasejici zazitek. Atmosfera mist je zrucne vpletena do faktografickych informaci a filozofickych uvah. Nakonec nemate pocit, ze se vam nekdo nutne snazi vnutit, jak se citil v dalekych krajich, ale genius loci se sklada ve vasi hlave jako puzzle, aby ziskal konkretni a velkolepou podobu. Nejsem si tak uplne jist, jestli mi od dob Stanleyho V nejtemnejsi Africe dokazal nejaky cestopis tolik dat. Theroux, mrcha jedna, navic mluvi o lokacich, ve kterych jsem par dni az tydnu ci mesicu stravil – a dokaze v nich objevit mnohem vic, nez ja. Tyka se to zajimavych lidi, historickych utrzku (kdyz jsem na brehu Nilu v Chartumu skakal ve zrezle stare lodi, tak me fakt nenapadlo, ze je to delovy clun, ktery byl Brity poslan znesvetit Mahdiho hrobku) nebo jen didakticke urputnosti, s jakou rozebira mistni jazyk, zvyky, pohled na svet.
Dark Star Safari je zatracene tlusta bichle, pet set stranek bez fotek. Jeste jsem ji nedocetl, ale stala by za preklad. Jenze, je na prelozene cestopisy cesky trh dostatecne velky?
25.02.2009
Filmy pozpatku - Okolo
A preci jen ten Twitter dobry k necemu jinemu, nez k lelkovani. Pres tenhle search se dostanete k vtipnemu experimentu, ktery mohl vyniknout prave diky Twitteru: prevypravet jednou vetou filmy od konce do zacatku. Obratit cas. Zpetne navazovat udalosti. Dat slavnym filmum jine pribehove vyzneni. Ozivit zlouny, udelat z kladasu svine. Pro priklad par prekladu:
Incredible Hulk: Osklive zelene mostrum je vystaveno gamma paprskum a zmeni se ve vychrtleho vedce.
Benjamin Button: Behem dospivani zaziva hrdina neuveritelna dobrodruzstvi, zatimco cele lidstvo podezrele mladne.
Pan prstenu: Hobiti najdou v sopce prsten a s pomoci nerestnych trpasliku a elfu ho vrati svemu stryckovi.
Superman: O chlapikovi, ktery poletuje kolem a umistuje lidi do zoufalych situaci, nacez se schovava.
Libovolny zombie film: Zombie jsou zahnany a ulehnou do hrobu k vecnemu spanku.
Kill Bill: Zena prijde o dite a s pomoci magickeho mece ozivi sve zabijacke partaky, aby nakonec upadla do komatu.
Star Trek Generations: Picard a Kirk spoji sily, aby vratili Kirka, Zorana a Whoopi Goldbergovou do usmevneho mraku.
The Shining: Muz se vzpamatuje z prisernych prazdnin se svoji rodinou. Take opravi dvere od koupelny.
Raiders of hte Lost Ark: Indy zavre Archu, zapasi s nacisty a rozhodne se stat ucitelem.
Terminator: Zena vytvori roboti kostru, kterou pak pronasleduje. Na kostre naroste maso a kuze a odleti do budoucnosti.
Trilogie Matrix: Chlapik padne do komatu a dostane pitomou praci.
Alien: Zena pronasleduje vetrelce a ozivi posadku vesmirne lodi, aby mohli dat uskladnit ohromne pavouky ve velkych vejcich.
23.02.2009
Pro filmove labuzniky - Okolo
Na svatem Archive.org vysly filmy Georges Meliese. Jestli nevite, kdo to byl, kouknete na wiki. Je oznacovan za autora prvniho scifi filmu (Cesta na Mesic). Postrelenou mesicni tvar obcas vidam v nocnich murach. Ted si od nej muzete stahnout jeste:
THE UNTAMABLE WHISKERS [1904]
THE MONSTER [1903]
THE MAGIC LANTERN [1903]
THE INFERNAL CAKE-WALK [1903]
THE MELOMANIAC [1902]
THE CONJUROR [1899]
22.02.2009
Kdyby herni vyvojari navrhovali restauraci... - LEVEL a hry
Na usmevny napad odkazal Raph Koster na svem blogu. Skupina lidi od her evidentne sla do restaurace na jidlo a prislo jim na mysl: jak by vypadala restaurace, kdyby ji navrhovali herni vyvojari, kteri maji vyrazny rukopis? Pro potechu prekladam par kousku a nebojte se doplnit vlastni verze do komentaru.
Kdyby Sid Meier navrhl restauraci, museli bychom nejdriv vynalezt cinskou, korejskou a dalsi asijske kultury pred tim, nez bychom mohli vynalezt jidlo, ktere by se tu podavalo.
Kdyby Will Wright navrhl restauraci, tak bychom museli neustale sledovat, jak se chovaji zamestnanci a rikat jim, kdy maji varit, kdy maji uklizet, kdy maji jit na zachod, ale nakonec by stejne vsechno lehlo popelem. A kdyby nahodou ne, tak by prisla prirodni katastrofa, ktera by zajistila, ze restaurace bude znicena.
Kdyby Richard Garriot navrhl restauraci, tak by to udelal on osobne s bandou svych kamosu. V restauraci by zakaznici mohli sbirat obili, rozdrtit ho na mouku, pripravit testo a upect si chleba. Samozrejme by to nemelo nic spolecneho s obsahem jidelniho listku.
Kdyby John Carmack navrhl restauraci, tak by byla stejna, jako vsechny ostatni, jenom o hodne hezci.
Kdyby Steve Meretzky navrhl restauraci, tak by na bar okamzite prisla chobotnice, knez a kovboj.
Kdyby Peter Molyneux navrhl restauraci, tak by na jidelnim listku byl ohromny seznam tech nejvetsich dobrot. Jedine, co byste dostali by ale byla bud bila nebo hneda ryze.
Kdyby Gary Gygax navrhl restauraci, tak byste dostali polevku a museli ji jist vidlickou. Kdyz byste dojedli, nasli byste na dne malou zlatou lzicku.
Kdyby Shigeru Miyamoto navrhl restauraci, zakaznici by sdelovali sva prani cisnikovi gestikulaci. V cuku letu by dostali jedno a to same jidlo. Presto by o nem mluvili jako nejvetsim jidle v historii.
Kdyby John Romero navrhl restauraci, cekali byste na jidlo roky a nebylo by tak dobre, jak sliboval.
Kdyby CliffyB navrhl restauraci, tak by jidlo vypadalo moc fajnove, jenze on by trval na tom, at ho snite za rohem u McDonalda, protoze mu lide kradou talire.
Kdyby Derek Smart navrhl restauraci, tak by byla velka jako vesmir, jidelni listek by mel 1500 stranek, zapnout sporak by vyzadovalo neskutecne slozitou operaci s tlacitky a lednice by netesnila, protoze se neda opravit.
Kdyby Ron Gilbert navrhl restauraci, tak byste si nejdriv museli koupit mapu s umistenim pokladu od podivneho typa v postranni ulicce. Pak byste podle mapy sli bludistem strasidelne stejnych ulicek, az byste dosli k popelnici, kde byste nasli tricko s napisem "Chtel jsem se najist v Gilbertove restauraci a jediny, co z toho mam, je toho pitomy triko!". Nasledne byste museli uspat hlidaci psy Arnolda Schwarzeneggera, abyste mohli z jeho sidla ukrast uchvatny idol (Zlaty globus). Pak byste museli naverbovat posadku pro vypluti na levne lodce, kterou jste koupili od obchodnika s pouzitymi lodemi. V urazecim souboji byste museli porazit Orlanda Blooma, pak ukrast zene stredniho veku na Haiti gumove kure s packou na zadech, presvedcit Vin Diesela, aby se k vam pridal, protoze se bude moci utkat s ukrutnou priserou, ktera mu kdysi ukousla ruku (papousek), namichat v konvici na palube skorici s logem Piratebay a jejky – ukaze se libivy efekt a vy se probudite na tropickem ostrove, kde nakonec NEobjevite Gilbertovu restauraci v druhe nejvetsi opici hlave, jakou jste kdy videli.
Kdyby Dan Vavra navrhl restauraci, tak byste si sedli a on osobne by vas dve hodiny presvedcoval, ze on jediny rozumi jidlu, nakonec by vas serval a rekl, ze pro vas ma jen jedno jedine jidlo, ktere se ale bude jeste rok varit.
12.01.2009
Fotokniha - Okolo
Kdybyste nahodou chteli prispet dobre veci, kupujte:
Jsem jednim z autoru.
|
trackback